Nejstarší osídlení

Počátky osídlení středního Pojizeří a Českého ráje jsou úzce spjaty s příchodem zemědělců mladší doby kamenné, kteří k nám přicházejí v šestém tisíciletí před naším letopočtem. Pro pravěkého člověka nastává zásadní zlom v jeho dosavadním životě. Z lovce – sběrače navštěvujícího naší oblast ve starší a střední době kamenné se stal relativně usedlý zemědělec, který počal zásadním způsobem měnit okolní krajinu. Zakládal své osady nejčastěji na jižních svazích sprašových návějí nebo v úrodných údolních nivách. Osada se skládala z několika tzv. dlouhých domů – chat stavěných z dřevěných kůlů, jejich stěny byly vypleteny proutím a omazány hlínou smíšenou s plevami. Tato tzv. mazanice bývá často nalézána při archeologickém výzkumu.

Žďářením lužních porostů dubu a jilmu si připravil pravěký zemědělec nová pole, na kterých pak pěstoval různé plodiny – pšenici, proso, ječmen, hrách i čočku. Obilí bylo žnuto srpem složeným z pazourkovch čepelek. Rozšíření znalosti obdělávat půdu přálo teplé a vlhké klimatické období, které je nazýváno atlantik. Neolitičtí zemědělci k nám přicházejí v několika vlnách ze středních Čech proti toku Jizery.

Podnětem k založení osady byla vždy blízkost vodního zdroje – potoka a řeky. V naší oblasti byla pro všechna období pravěku i středověku životodárnou řekou Jizera se svými četnými přítoky. Na jejich terasách se v mladsí době kamenné nacházelo velké množství osad – Nudvojovice, Pěnčín, Přepeře, Svijanský Újezd, Svijany...

Čtveřín leží v širokém údolí s nadmořskou výškou cca 300 metrů. Údolím protéka řeka Jizera, která tvoří od pravěku osu osídlení celé naší oblasti. Obec se nachází ve vlhkém klimatickém pásu s mírnými zimami, s roční průměrnou telotou cca 7 stupňů. Gelogické podloží celé oblasti tvoří druhohorní křídové usazeniny. Každoroční naplaveniny úrodné půdy (povodňové hlíny) a slunné stráně sprašových návějí byly příhodné pro zemědělskou činnost.

V oblasti turnovského Pojizeří bychom těžko hledali obec, ve které by nebyly nalezeny pozůstatky o životě prvních zemědělců z mladší doby kamenné. Také ze Čtveřína pochází broušený kamenný nástroj z břidlice, jedná se o kopytovitý klín. Dnes je uložen ve sbírkách turnovského muzea.

Ve Čtveříně byl rovněž nalezen kamenný sekeromlat tzv. Nordické kultury. Tento sekeromlat, dnes bohužel ztracený, se nalézal ve sbírce čtveřínské školy. Tato sbírka byla pravděpodobně zničena ještě před druhou světovou válkou.

Nejhustěji v pravěku byla naše oblast osídlena lidem popelnicových polí. Hlavním zdrojem obživy lidu popelnicových polí bylo zemědělství. Z tohoto období dnes neznáme žádné archeologické nálezy.

Ze Čtveřína pocházejí keramické zlomky, které lze datovat do mladší až pozdní doby hradištní (11.-13. století). Díky těmto nálezům máme tedy čtveřínskou osadu doloženou o několik století dříve, než ze které pochází nejstarší písemná zpráva. Ze Čtveřína je uváděna i tvrz, která je v 15. století uváděna jako pustá.