Období první republiky

Čtveřín, k němuž byly nadále přičleněny osady Doubí, Husa a Sychrov, se co do počtu obyvatelstva téměř nezměnil. V době sčítání lidu v roce 1921 žilo v obci 829 obyvatel. V největším Čtveříně bylo 101 domů (469 obyvatel), menší Doubí mělo 34 čísla popisná (136 obyvatel).

V prvních obecních poválečných volbách v červnu roku 1919 zvítězila v obci sociální demokracie spojená s národními socialisty, která měla 9 členů v obecním zastupitelstvu a 6 kandidátů bylo zvoleno za stranu agrární.

Starostou byl zvolen Norbert Pelda a jeho náměstkem se stal Josef Drbohlav, oba ze Čtveřína.

Příjmy obce, které byly tvořeny především pozemkovou a živnostenskou daní i výnosem z vlastního obecního jmění, byly vynakládány především na zvelebení obce. Stavěly se vodovody, rozšiřovaly se místní komunikace a později byla obec elektrifikována. Elektrické družstvo bylo ve Čtveříně založeno k 5. únoru 1926 a mělo 31 členů. Veřejných světel bylo zavedeno 7 a soukromých 175.

Na Čtveřínsku se stále ve větší míře zvětšovala rozloha ovocných sadů. V roce 1924 bylo 5887 jabloní. Pozornost byla věnována i hrušním, švestkám a třešním. Na venkov pronikala i mechanizace – v polovině dvacátých let zde bylo 49 mlátiček, 33 řezaček, 24 secích a 6 žacích strojů.

Dramatické události druhé světové války ovlivnily život i na venkově. Nedaleký Sychrov byl poslední českou stanicí před vjezdem do Sudet. Po záboru Sudet odtud přicházeli do Čtveřína čeští uprchlíci, aby zde našli svůj dočasný domov. V obci bylo ubytováno 14 a v Doubí 11 rodin.

Mnoho místních obyvatel dojíždělo za prací do Sudet, proto došlo v roce 1940 ke zřízení již dříve plánované vlakové zastávky v Doubí.

V rámci nucených prací byla roku 1944 rozšířena silnice spojující státní komunikace mezi Čtveřínem a Doubím.